Alena Mihulová

Aleně Mihulové bylo přesně sedmnáct let, zrovna studovala ekonomickou školu a spolupracovala s pražským amatérským Aneb divadlem, když jí kamarádka informovala o konkursu na film SESTŘIČKY (1983) režiséra Karla Kachyňi. Navlékli ji do spodního prádla z padesátých let a do ruky dostala scénář. Roli začínající sestřičky Marie po boku Jiřiny Jiráskové dostala z desítek mnohem zkušenějších uchazeček, k čemuž prohlásila: "Když dnes vzpomínám na Sestřičky, musím říct, že to byla jedna z nejhezčích a nejšťastnějších věcí, které mě kdy potkaly. Nikdy nezapomenu, jak skvěle mě, takové trdlo, všichni přijali a snažili se mi pomáhat. A hlavně - potkala jsem při natáčení muže svého života." Tehdy ještě nevěděla, kdo režisér snímku Karel Kachyňa, kterého ve štábu přezdívali „železný dědek“, je a jakým způsobem ovlivní její další život. Během natáčení sestřiček se do o čtyřicet let staršího muže zamilovala a vyšel z toho osobitý vztah, jenž změnil jak její osobní život, tak i hereckou kariéru. Své nejlepší role ztvárnila právě „pod taktovkou“ Karla Kachyňi. Vztah po desetiletém utajování zpečetili svatbou a k sedmdesátinám Alena nadělila svému režisérovi dar v podobě dcery Karolínky. V té době natočili jeden z nejlepších společných snímků drama KRÁVA (1994). V průběhu natáčení filmu byl málokdo informován o jejich vztahu. Film Kráva je skutečně respektovaným českým snímkem, jenž slavil mezinárodní úspěch a o kterém se redaktor New York Post Larry Worth nezdráhal napsat, že působí, jako kdyby Ingmar Bergman natočil Forresta Gumpa. Rozhodně však neměla u svého partnera protekci v obsazování do rolí, důkazem čehož je fakt, že se objevila celkem ve čtyřech jeho snímcích: SESTŘIČKY (1983), SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (1986), MĚSTEM CHODÍ MIKULÁŠ (1993) a KRÁVA (1994), i přes to že sám Kachyňa od jejich seznámení natočil patnáct celovečerních filmů a tři seriály. Režisér jejich profesní spolupráci popsal následovně: "U mě žádná taková protekce neplatí. Znám Alenku dobře, její osobní náturu i naturel herecký. Takže vím, že může hrát jen určitý typ rolí. A abych ji obsazoval do jiných, to bych si řezal větev sám pod sebou." Mimo Kachyňových filmů ztvárnila ještě hlavní roli v DŽUSOVÉM ROMÁNU (1984) Fera Feniče, objevila se v televizním filmu Morrise Issy DEN DOBRÝCH SKUTKŮ (2000), také v počinu F.A. Brabce KYTICE (2000) a TV filmu Václava Křístka PÁTEK ČTRNÁCTÉHO (2002).